Nástroje a produktivita
AI, digitální rozhraní a paragrafy: Jak nové nástroje proměňují právní praxi
Nástup pokročilých digitálních nástrojů a algoritmických systémů zásadním způsobem proměňuje každodenní právní a firemní praxi. Automatizace správy dokumentů, vyhodnocování smluvních rizik i rozhodovací procesy vyžadují nejen moderní softwarové vybavení, ale především důkladné porozumění souvisejícímu právnímu rámci. Digitalizace přináší vyšší efektivitu, zároveň však klade nové nároky na kontrolu výstupů a bezpečnost dat.
Současně se do popředí dostává otázka návrhu uživatelských rozhraní v digitálním prostředí. Způsob, jakým jsou koncipovány aplikace, e-shopy či samoobslužné terminály, má přímý dopad na jednání uživatelů a smluvní vzájemné vztahy. Propojování moderního softwaru, legislativních pravidel a praktického řízení procesů se tak stává klíčovou agendou pro advokáty, manažery i podnikatele.
Umělá inteligence v praxi právníků: Vzdělávání jako základ bezpečné adaptace
Zařazení nástrojů umělé inteligence do pracovních postupů právních profesionálů představuje významný posun v rychlosti zpracování textů a datových analýz. Pro bezpečné nasazení těchto technologií je však nezbytné odborné porozumění jejich možnostem a limitům. V reakci na tyto potřeby pořádá Jednota českých právníků vzdělávací akci Umělá inteligence a její využití v praxi právníků, plánovanou na středu 14. října 2026 od 10:00 do 14:30 hodin.
Při zavádění AI nástrojů do advokátních kanceláří a právních oddělení je klíčové nastavit jasná pravidla a prověrky. Před nasazením jakéhokoli softwarového řešení si týmy musí ověřit ochranu důvěrných informací, nakládání s osobními údaji a přesnost generovaných výstupů. Vzdělávání pomáhá odborníkům u určení konkrétních pracovních situací, pro které jsou algoritmické modely vhodné, a eliminaci nereálných očekávání.
Dark patterns a deceptive rozhraní: Když digitální nástroje manipulují uživatele
S rozvojem digitálních služeb se očekává, že uživatelská rozhraní e-shopů, aplikací i fyzických zařízení budou přehledná a uživatelsky přívětivá. V praxi se však prosazují takzvané dark patterns či deceptive patterns. Jde o klamavé prvky v digitálním designu, které nenápadně ovlivňují rozhodování uživatelů a vedou je k krokům, které by jinak neučinili.
Manipulativní rozhraní se nevyskytují pouze na internetu, ale i v zařízeních, jako jsou bankomaty, samoobslužné pokladny či parkovací automaty. Z právního hlediska představují klamavé praktiky riziko pro spotřebitele a výzvu pro regulátory. Vývojáři a provozovatelé softwaru musí při návrhu systémů dbát na transparentnost, aby předešli postihům za klamavé obchodní praktiky.
Digitální korporátní agenda, holdingy a ochrana majetku
Využívání strukturovaných právních nástrojů je základem efektivní správy korporací. Významný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 621/2025 vyjasnil běh prekluzivní lhůty pro podání žaloby na poskytnutí informací podle § 156 odst. 2 zákona o obchodních korporacích (ZOK). Nejvyšší soud potvrdil, že mlčení společnosti nelze považovat za odmítnutí žádosti, což posiluje práva společníků v s.r.o.
Na otázky nastavování holdingových struktur a ochrany majetku se zaměří konference plánovaná na 9. listopadu 2026 v Praze a online. Program nabídne právní, daňové i praktické pohledy na využití svěřenských a nadačních fondů, předání podnikání další generaci i přístup finanční správy. Velká novela stavebního zákona navíc přináší pět změn u plánovacích smluv, které investorům nabízejí předvídatelnější cestu k dokumentaci a možnost širší spolupráce s obcí.
Důkazní břemeno, smluvní nástroje a judikatura v praxi
Praktické fungování právních vztahů spoléhá na přesně definované smluvní instituty a vyhodnocení důkazů. Při sporech o vrácení jistoty podle § 2254 občanského zákoníku leží břemeno tvrzení i důkazní na pronajímateli. Pronajímatel započítávající náklady na opravu musí prokázat vznik poškození, jeho rozsah, překročení běžného opotřebení i stav bytu při předání, k čemuž slouží předávací protokol.
V obchodních vztazích zůstává klíčovým utvrzovacím institutem smluvní pokuta, jíž se věnuje advokátní kancelář LAWYA v sérii Byznys a paragrafy. Soudní praxe se zabývá i rezervačními smlouvami v realitách, ze kterých vyplývají konkrétní práva a povinnosti kupujících. Na poli veřejných zakázek pak judikatura Nejvyššího správního soudu ukazuje méně přísný přístup k posuzování krajní naléhavost a dotačních zakázek, jak v pořadu Veřejné zakázky live vysvětluje advokát Jiří Harnach.
V oblasti spoluvlastnictví potvrdil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 840/2025, že užívá-li spoluvlastník nemovitost nad rámec podílu bez právního důvodu, vzniká povinnost vydat bezdůvodné obohacení. Samotný nezájem druhého spoluvlastníka o užívání tento nárok nevylučuje.
Proměny trhu právních služeb a vyjednávací dovednosti
Právní sektor prochází proměnou i ve struktuře advokátních kanceláří a stavovských orgánů. Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS rozšířila kariérní strukturu o pozici Associate Partner, do níž vstoupili Róbert Gašparovič, Roman Světnický a Martin Stančík, zatímco novými partnery se stali Juraj Dubovský a Petr Vohnický. Předsedkyně ČAK a partnerka Rödl Legal, JUDr. Monika Novotná, v rozhovoru pro Studio epravo.cz zdůraznila, že komora má sloužit advokátům, a kritizovala návrh zákona o ochraně ekonomických zájmů státu.
Prestižní ocenění Právnická firma roku 2025 proběhlo 26. listopadu 2025 v pražském Obecním domě pod záštitou Ministerstva spravedlnosti ČR a ČAK. V dvacátém ročníku soutěže Právník roku převzalo skleněnou plastiku sv. Yva osm osobností a jedna in memoriam, přičemž ocenění za celoživotní přínos a vstup do Právnické síně slávy získal advokát Tomáš Sokol. Praktickou průpravu v oblasti vyjednávání smluv nabízí registrovaným uživatelům epravo.cz online kurz Taktika jednání o smlouvách.
Souvislosti a otázky
Klíčová témata
- Jednota českých právníků
- Nejvyšší soud
- Česká advokátní komora
- HAVEL & PARTNERS
- Rödl Legal
- LAWYA
- Tomáš Sokol
- Monika Novotná
- Jiří Harnach
- epravo.cz
Časté otázky
- Jak se využívá umělá inteligence v praxi právníků?
- Co jsou to dark patterns v digitálních rozhraních?
- Jaké změny přináší judikatura u žádostí o informace v s.r.o.?
- Jaké je důkazní břemeno pronajímatele při vracení jistoty?
- Jak fungují plánovací smlouvy podle novely stavebního zákona?