Digitální dovednosti, AI hrozby a kybernetická odolnost: Jak technologie a nová rizika mění pracovní i finanční svět

Překotný posun směrem k plné digitalizaci odhaluje zásadní trhliny v připravenosti společnosti i jednotlivých sektorů. Zvládání moderních technologií již není pouze otázkou dostupnosti software, ale především lidských dovedností, bezpečnostních standardů a schopnosti řídit zcela nová rizika. Zprávy ze září roku 2026 ukázaly, že i nejvyspělejší evropské ekonomiky se potýkají s výraznými mezerami v kompetencích uživatelů, zatímco regulátoři a firmy čelí hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnosti a pokročilé umělé inteligence.

Ať už jde o adaptaci obyvatelstva na digitální služby, ochranu produktů před aktivními zranitelnostmi nebo rozhodování v podmínkách geopolitických a technologických nejistot, nároky na digitální kompetence neustále rostou. Bez odpovídajícího rozvoje dovedností a systematického řízení rizik se technologický pokrok stává zranitelným.

Bariéra v digitálních dovednostech: Proč značná část populace zaostává

Používání digitálních služeb se stalo standardem moderní práce i běžného života, avšak schopnost populace tyto nástroje efektivně využívat zůstává značně roztříštěná. Podle dostupných dat má více než třetina německé populace stále zábrany při používání digitálních služeb. Tento fakt jasně ukazuje, že ani ve vůdčí ekonomice Evropské unie není digitální gramotnost automatickou samozřejmostí.

V populaci panují hluboké rozdíly v tom, jak jednotlivé skupiny k digitálním nástrojům přistupují. Zatímco část obyvatelstva funguje v digitálním prostředí bez problémů, druhá část naráží na bariéry, které jí brání v plnohodnotném zapojení do digitální ekonomiky. Pro zaměstnavatele i poskytovatele služeb z toho vyplývá jednoznačný požadavek: digitální transformace se nemůže omezit na pouhé dodávání technologií, ale musí prioritně řešit odbourávání obav a zvyšování digitálních dovedností.

Kybernetická odolnost a AI rizika: Výzvy moderních technologií

Nedostatek dovedností přímo souvisí s bezpečností a schopností čelit technologickým hrozbám. Od 11. září 2026 začala platit povinnost výkaznictví v rámci kybernetické odolnosti. Výrobci produktů s digitálními prvky mají nově za povinnost aktivně hlásit jakékoliv zneužívané zranitelnosti a závažné kybernetické incidenty. V těchto krizových situacích hraje klíčovou roli prvních 24 hodin, během nichž je nutné incident přesně identifikovat a nahlásit.

Paralelně se zpřísňující se regulací se vyostřuje diskuse o celkových rizikách pokročilé umělé inteligence. Výzkumník ze společnosti Anthropic upozornil na zásadní hrozby spojené s vývojem těchto systémů a uvedl, že riziko vyhynutí lidstva způsobené AI přesahuje 10 %. Vývoj pokročilé umělé inteligence tak znovu otevírá debatu o systémech, které by v budoucnu mohly představovat nekontrolovatelnou hrozbu.

Otázku zvládání rizik a rozhodování v podmínkách nejistoty řeší i zástupci společností GrECo a Vienna Insurance Group (VIG). Moderní trh působí v prostředí, kde se prolíná několik typů hrozeb současně:

• Klimatické výkyvy a jejich přímé dopady na infrastrukturu.
• Překotný nástup nových technologií bez dostatečného prověření rizik.
• Geopolitické změny narušující dosavadní ekonomickou stabilitu.

Efektivní řízení rizik za těchto okolností vyžaduje schopnost rychlé adaptace a průběžného vyhodnocování nových hrozeb.

Nová fyzická rizika digitální éry: Vzestup e-koloběžek a jejich dopady

Šíření nových technologií se projevuje také ve fyzickém prostoru a mění charakter městské dopravy. Masový rozvoj elektrokoloběžek přináší závažné dopady na bezpečnost. Údaje z Německa potvrzují, že počet nehod s e-koloběžkami, při nichž došlo ke zranění nebo úmrtí, vzrostl loni meziročně o 38 %.

Většinu obětí těchto nehod tvoří mladí lidé. Rychlý nárůst nehodovosti staví samosprávy i pojistný trh před nutnost reagovat na specifická rizika spojená s touto formou mikromobility.

Finanční trhy, hypotéky a pojišťovnictví pod tlakem změn

Složitá ekonomická a technologická situace se odráží rovněž na finančních a pojišťovacích trzích. Zpráva ČBA Hypomonitoru ze srpna 2026 ukazuje na pokračující zchlazení českého hypotečního trhu, kde se úroková sazba drží na úrovni 5 %. Banky a stavební spořitelny v srpnu 2026 poskytly nové hypotéky bez refinancování v celkovém objemu 26,8 miliardy korun.

V oblasti evropské regulace oznámil orgán dohledu EIOPA, že naplnil svůj mandát a dokončil obecné pokyny i návrhy technických norem k přezkumu Solvency II (SII). Tento krok přináší jasnější pravidla pro kapitálové zajištění pojišťoven v EU.

Hospodářské výsledky a strategické kroky v pojišťovacím odvětví ukazují na aktivní adaptaci na nové podmínky:

• Vienna Insurance Group (VIG) v prvním pololetí 2026 zvýšila výsledek před zdaněním meziročně o 20,7 % na 641,5 milionu EUR.
• Globální pojišťovny UnitedHealth a Centene Corporation zaznamenaly podle předběžných neauditovaných výsledků za 2Q 2026 růst celkových výnosů.
• Mezinárodní skupina MNK dokončila převzetí dánské společnosti ETU Forsikring, čímž získala svou první pojišťovnu v EU, kterou hodlá kapitálově posílit.
• Pojišťovna MetLife vyplatila svým klientům v roce 2025 za pojistné události téměř 739 milionů korun.
• Společnost Pillow v oblasti pojištění majetku prosazuje přístup, podle kterého má být spolehlivá ochrana před velkými živly i běžnými škodami obsažena již v základním balíčku.

Tuzemský trh prošel v minulých desetiletích významným vývojem. Jakub Hradec zdůraznil, že Česká kancelář pojistitelů po bezmála třiceti letech působení výrazně pomohla kultivovat celý trh. Instituce zároveň hledají nové možnosti budování značky, jak ukazuje i skupina Generali, která vstoupila do nové kapitoly globálního tenisu jako oficiální partner Davis Cupu.

Rychlé změny v oblasti digitálních dovedností, kybernetické ochrany, umělé inteligence i finančního trhu jasně ukazují, že schopnost včas rozpoznat a řídit rizika bude i nadále klíčovým předpokladem stability.