← Zpět na úvod

Kyberbezpečnost

Makroekonomické tlaky, AI bez návratnosti a datová nejistota v českých firmách

26. 10. 2026Zdroj ze dne: Sun, 11 Oct 2026 17:01:18 GMTJazyk zdroje: cs

Ústředním tématem řízení podniků a digitální transformace se v druhé polovině roku 2026 stává schopnost reagovat na souběh makroekonomických šoků a technologických nároků. Zatímco v minulých letech se finanční i operativní plánování opíralo o relativně stabilní prostředí, v současnosti se vnější podmínky mění rychleji, než jak odpovídá tradičním plánovacím cyklům. České firmy se ocitají pod tlakem rostoucích nákladů na energie, obnovené inflace a strukturálních limitů trhu práce. Zároveň čelí nutnosti digitalizovat procesy, nasazovat umělou inteligenci a řešit datovou bezpečnost.

Tento souběh vnějších vlivů vyžaduje od vedení společností radikální proměnu přístupu. Finanční řízení již nemůže spoléhat na dlouhodobé rozpočtové plány, ale musí fungovat v režimu průběžné adaptace. Technologické investice navíc často narážejí na chybějící strategický rámec, což se projevuje jak v oblasti správy dat, tak při zavádění pokročilých nástrojů automatizace.

Inflace, úrokové sazby a energetický tlak: Konec předvídatelného plánování

Zářijový růst spotřebitelských cen v České republice ukázal, jak křehká byla epizoda s inflací pod dvouprocentním cílem České národní banky. Meziroční inflace poskočila z 1,9 % na 2,5 %, přičemž hlavním zdrojem proinflačního tlaku se staly energie a dražší pohonné hmoty. Pokles cen potravin již nedokázal tento nárůst vyrovnat a ceny ve službách vzrostly o 4,6 %, což odráží plošné zdražování napříč odvětvími i situaci na realitním trhu.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka lze očekávat další růst inflace, která by na začátku příštího roku mohla překonat hranici 3 %. Dodavatelé energií totiž nebudou moci plně absorbovat dvojnásobné ceny plynu a nárůst silové elektřiny o dvě třetiny. Zákazníci i podniky se tak musí připravit na přenesení těchto nákladů do koncových cen. Dufek zároveň upozorňuje, že ačkoliv by se celoroční inflace měla udržet pod hranicí 4 %, Česká národní banka nebude pasivně přihlížet a otevírá se prostor pro případné zvýšení úrokových sazeb.

Na zářijovém zasedání bankovní rady ČNB sice došlo k ponechání základní úrokové sazby na úrovni 3,75 %, avšak další zpřísnění měnové politiky zůstává otevřené. Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko označuje nadcházející listopadové zasedání za velmi živé a nevylučuje nárůst základní sazby na 4 % ještě v letošním roce. Klíčovým vnějším faktorem pro rozhodování centrálních bankéřů i pro vývoj nákladů českých výrobců přitom zůstává geopolitický vývoj na Blízkém východě, který přímo ovlivňuje ceny ropy, energií i přepravy.

Průmyslová expanze a firemní dynamika v konfrontaci s demografickým propadem

Přestože náklady na vstupy rostou, český zpracovatelský průmysl vykazuje značnou odolnost. Zářijový index nákupních manažerů PMI sice lehce klesl ze srpnových 54,1 bodu na 53,5 bodu, nadále však potvrzuje expanzi odvětví. Příliv nových zakázek, který trvá již sedmý měsíc v řadě, vedl zaměstnavatele k rozšiřování kapacit a nábory nových pracovníků dosáhly nejrychlejšího tempa od dubna 2022. Analytička Komerční banky Jana Steckerová uvádí, že výhled podnikatelů zůstává optimistický v důsledku získávání nových klientů, uvádění nových produktů a očekávaného oživení v eurozóně a Německu. Výrobci však zároveň narážejí na protahující se dodací lhůty způsobené výpadky v přepravě a nedostatkem materiálu.

Ochotu podnikat dokládají i data společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Od ledna do srpna letošního roku vzniklo v Česku 24 704 obchodních společností, o 10 % více než ve stejném období předchozího roku. Zaniklo 12 208 firem (meziročně o 4 % více), což představuje čistý přírůstek 12 496 společností. Na každou zaniklou firmu tak v průměru připadly dvě nové.

Rostoucí počet podnikatelských subjektů a průmyslová expanze však ostře narážejí na demografická fakta. V prvním pololetí se populace České republiky snížila o 12 184 osob na 10 903 655 obyvatel. Kladné saldo zahraniční migrace ve výši 8 914 lidí (53 885 přistěhovalých oproti 44 971 odstěhovaným) dokázalo vykrýt pouze přibližně dvě pětiny přirozeného úbytku obyvatelstva. Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček označuje tento úbytek za časovanou bombu pro pracovní trh i veřejné rozpočty, neboť Česko ročně přichází o počet obyvatel odpovídající jednomu okresnímu městu. V situaci, kdy růst mezd zpomaluje a firmy hlásí lepší dostupnost pracovníků, se dlouhodobá neudržitelnost lidských zdrojů stává zásadní bariérou. Expert na pracovní migraci Surka v této souvislosti zdůrazňuje, že česká ekonomika se bez cizinců již neobejde a bude zapotřebí například výraznější zapojení pracovníků z Filipín.

Digitální transformace bez strategie: AI, datová suverenita a zelené IT

Zatímco provozní a personální výzvy vyžadují okamžitou pozornost, druhá fronta změn se odehrává v oblasti technologií a správy dat. České firmy sice investují do umělé inteligence, avšak v mnoha případech chybí jasná představa o reálné návratnosti těchto investic. Na rozdíl od USA a Kanady, kde měření přínosů AI provádějí téměř všechny podniky, tuzemské firmy často nasazují nové systémy bez přesně definovaných ukazatelů efektivity.

Dalším rizikovým bodem je datová suverenita. Přestože vyvolává mezi manažery obavy, praktická připravenost je nízká. Téměř dvě třetiny českých firem nemají v oblasti datové suverenity vypracovanou žádnou strategii. Současně se přitom otevírají nové příležitosti v oblasti digitální identity. Jak uvádí Martin Vondrouš, Evropská digitální peněženka představuje pro firmy významnou příležitost, přičemž konkurenční náskok získají ty subjekty, které budou na její integraci včas připravené.

V oblasti podnikového řízení se stává klíčovým prvkem ERP systém, který funguje jako digitální mozek finančních procesů. Technologická transformace navíc staví firmy před otázku udržitelného IT. Udržitelnost výpočetní infrastruktury se totiž netýká pouze energeticky úsporných datacentrových řešení, ale je zásadně ovlivňována správou softwarových licencí a celkovou životností používaného hardwaru. Vedle technologických posunů dochází i ke změnám v managementu významných hráčů trhu, což dokládá například obměna ve vedení investiční platformy Atlantik ze skupiny J&T, do jejíhož čela nastupuje Tomáš Martinec. V oblasti automatizace sice Česko patří k nejrychleji rostoucím zemím v robotizaci, avšak v porovnání se světovou špičkou i nadále zaostává.

Souvislosti a otázky

Klíčová témata

  • Česká národní banka
  • Banka Creditas
  • Patria Finance
  • Komerční banka
  • CRIF – Czech Credit Bureau
  • BHS
  • J&T
  • Petr Dufek
  • Dominik Rusinko
  • Jana Steckerová

Časté otázky

  • Jaký je aktuální vývoj inflace a úrokových sazeb v ČR?
  • Jak se vyvíjí český zpracovatelský průmysl a nábory pracovníků?
  • Jaké demografické trendy ohrožují český trh práce?
  • Proč české firmy narážejí při investicích do AI a datové suverenity?

Zdroj

CFOtrends.cz

https://www.cfotrends.cz